24. února 2014

Rozhovor s Martinem Másilkem o socionice

Jaký je základní přínos socioniky?

Socionika je perspektivní obor aplikovaných společenských věd, který si v Česku získává své místo. Socionika zlepšuje mezilidské vztahy, sebehodnocení, rozvíjí talent dětí, toleranci k ostatním, pomáhá realizaci v práci a v kolektivu. Věnuji se jí sedmým rokem, absolvoval jsem školicí programy ve škole Aplikované socioniky Eleny Udalové v Moskvě a nyní jsem jejich partnerem a lektorem kurzů pro firmy i veřejnost. 



Proč zrovna socionika a jak jste se k ní dostal?

Celý život se potkáváme s  množstvím lidí, kteří na nás působí svými postoji a názory. Každý z nás má osobitý pohled na svět, ovlivněný tím, čím si v životě prošel. Proto jsem si začal klást  otázky: Proč se ke každému nemůžu chovat stejně? Proč musím na každého mluvit jeho vlastním jazykem? Proč je informace, vyjádřená naprosto srozumitelně, druhým člověkem nepochopena, a když mu ji sdělí trochu jinými slovy někdo další, hned porozumí?

Tyto otázky mě  při cestách po Ukrajině a Rusku přivedly k socionice, která mě nadchla tím, že na ně nabízela odpovědi. Dnes už vím, že rozdílnost našich povah je dána přirozenými zákony, které jsou v nás hluboko zakódované, stejně jako množství dalších vědeckých, sociálních či jiných zákonitostí. Zaměření  na tyto vnitřní zákony lidské psychiky a podobnosti mezi jednotlivými lidmi zformuloval ve svých pracích C. G. Jung v roce 1921 v díle Typologie osobnosti, která byla základem pro práce Aušry Augusty, Litevky, která v jeho díle pokračovala v 70. letech na východě a díky ní se tato typologie dostala k široké veřejnosti.


Z čeho socionika vychází?

Úvodním vstupem do socioniky je seminář Základ Junga, který ukazuje, že v lidské psychice jsou čtyři vzájemně se doplňující protiklady. U všech lidí bez výjimky vždy převládá jedna část. Jung je nazval Logika x Etika, Intuice x Senzorika, Racionálnost x Iracionálnost a Extroverze x Introverze. Pojmy popisují skutečnosti, se kterými se běžně setkáváme, například pojem technicky a humanitárně zaměřený člověk odpovídá logice a etice.


Jaký je rozdíl mezi socionikou a psychologií?

Rozdíl je v oblasti zkoumání jednotlivých oborů. Psychologie se zabývá osobním příběhem člověka, jeho prožitky,  můžeme to nazvat individualitou. Socionika popisuje tzv. informační metabolismus. To znamená jakou informaci, pocit nebo náladu v okolním prostředí člověk vnímá a které naopak díky svému typovému nastavení nedokáže kvalitně porozumět. Jistě jste už někdy zažili situaci, kdy prožitky z výletu popisují různí lidé odlišně. Každý vnímá jiné spektrum informací z daného zážitku. Rozdíly v popisu vnější situace a vnitřních postojů se zabývá náš vnitřní metabolismus, který je u každého jiný. Jednoduše je lze rozdělit na 16 různých typů. 


Proč je důležité znát tyto základní rozdíly?

Znát sama sebe, svoje možnosti a talenty, je v dnešním světě bezesporu důležité. Neztrácet čas v činnostech, ve kterých nedosáhneme mistrovství, je klíčem k úspěchu. Socionika umožňuje na základě poznání a rozvoje svých typových vlastností dosáhnout realizace v oblastech daných nám přírodou. Jakmile jsem se dozvěděl svůj typ, obrovsky se mi ulevilo. V některých oblastech jsem na sebe přestal tlačit a začal jsem si užívat svých kladů. Typy jsou popsány podle známých osobností, což umožňuje rychlejší orientaci při dorozumívání.


Kde použití socioniky pomáhá?

Základním kamenem socioniky je přijetí sebe sama a rozvoj vrozeného talentu. Pomáhá růstu našich silných stránek u nám podobných lidí a nalézá oporu našich slabých stránek u těch, kteří je mají naopak silné. Společnost od nás očekává dokonalost ve všem. To nám bohužel ubírá na projevu našich talentů a životní praxe tento závěr potvrzuje.  

Respekt a spolupráce s okolím je další oblast použití socioniky. Tady se učíme rozpoznat typy druhých lidí a respektovat jejich vidění světa.  Jakmile chápeme, že někdo vnímá svět jinak a přijímáme tuto rozdílnost, otevíráme tím možnou spolupráci. A spolupráce, kdy neřešíme slabiny druhým lidem je velmi příjemná. 
  
Mezitypové vztahy pak pracují s tím, jaké reakce se dají předvídat mezi jednotlivými typy. Součástí našeho života ve společnosti je i to, že k někomu nás to přitahuje a jiného nemůžeme vystát. Přínos mezitypových vtahů například do  partnerského soužití spočívá v tom, že se vlastnosti obou stran navzájem tolerují a chápou.


Jakým způsobem se dá socionika využít při výběru práce?

Použití v personalistice je další oblastí, kde znalost osobnostního typu pomáhá úspěšně zapojit jedince do společnosti. Úspěšní lidé dělají to, co je baví a co jim jde. Nevěnují pozornost svým nedostatkům. Jakmile známe svoje talenty, už máme možnost výběru mezi místy, kde se nám talent bude více rozvíjet a kde méně. Při socionickém typování se zjišťuje, která strana je v nás silnější. Pokud u někoho převládá například senzorika a etika, bude jeho zaměření dobré v sociální a humanitní sféře. Ve své činnosti se orientuje na etické a estetické principy. V jakékoliv práci bude vždy vkládat svou energii do utváření vztahů, do vzájemného zájmu lidí jeden k druhému, ke komfortu, péči a starostlivosti. Není potřeba mu zaplňovat hlavu údaji a ciframi, které by ho zbytečně odrazovaly od jeho dovedností. Navíc rozvojem našich předností se začnou zmenšovat i naše slabiny. S firmami jsme přímo specifikovali pracovní pozice, na které jsme poté hledali vhodné uchazeče. Stačí vědět svůj typ a odpovídá-li náplň práce našim schopnostem. 


Co nás v socionice může překvapit? 

V socionice se potkáváme se zajímavostmi, které jsou v naší psychice. Mezi ně patří například bolestivé místo, které reaguje jako slabé srdce a je potřeba ho šetřit. U každého člověka je nějaké a v popisu psychiky typu tzv. Modelu A se dá přesně specifikovat. Na seminářích se s opatrností zkoušíme dotknout tohoto místa u vybraných jedinců. Nepříjemné reakce na daná témata jsou zřejmá. Výběr profese z bolestivého místa se nedoporučuje. Člověk zažívá neustálý stres a neuspokojení, přitom s maximálním vypětím sil. U každého typu se kromě bolestivého místa popisují i další místa, která jsou velice zajímavá.

Specifikou socioniky  je i jev duálnosti, který vysvětluje naší přirozenost hledat si někoho, kdo nám pomůže s otázkami, které jsou pro nás hůře řešitelné. Dva naprosto rozdílné světy, které se za určitých podmínek výborně doplňují. Je to jeden z 16 vztahů, který můžeme prožívat.
A v neposlední řadě se socionika uplatňuje při tvoření pracovních týmů, kdy se využívají znalosti tak zvaných Kvader neboli seskupení blízkých typů. Jde o spolupráci mezi lidmi, kteří spolu tvoří silný tým a vzájemně se doplňují lépe, než při oddělené práci.

Doufám, že vás praktický přínos socioniky motivoval k tomu, abyste si začali klást i vy otázky o své přirozenosti, talentu a začali zkoumat své vztahy. Těším se, že socionika získá u nás své pevné místo a usnadní mnoha lidem orientaci v sobě i lidech kolem. V dalším článku se můžete těšit na čtení o duálnosti neboli doplnění dvou rozdílných světů, které do sebe zapadají.


Na rozhovor odpovídal: Martin Másilko

Žádné komentáře:

Okomentovat